Předříjové Jeseníky

15. září 2016 | 23.31 | rubrika: Příběhy z lesů

Jesenicka_vychodovka_2016

Předříjové Jeseníky.

Jelení říje se blíží a můj elán jako každý rok před tímto časem, vyvrcholením jelení lásky i fotolovcovy sezóny a jako každý rok sním o svém "Jesenickém" jelenu, coby srdcař, jež miluje severomoravské pohoří s nejvyšší horou Pradědem. Všude jinde se fotí lépe tato královská zvěř, jen v Jeseníkách je to opravdový boj, neboť zvěř tu vychází až za tmy a před svítáním zatahuje do bezpečí před člověkem - lovcem. Právě jelení říje je zlatým hřebem i pro ty, jež se starají o naši přírodu, pro myslivce, vlastně omyl - pro poplatkové lovce, hosty, kteří do moravských hor přijíždí z daleka, mluví cizí řečí, ale dobře si zaplatí "svého" říjného jelena. A byznys může fungovat. Bohužel, nájmy soukromých honiteb jsou vysoké a nějak se musí zaplatit... Smutné je, že se tak děje i ve státem vyhlášených rezervacích, které by podle mě měly být úplně bezzásahové.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 69x

Nedožil se říje...

16. červenec 2016 | 02.15 | rubrika: Příběhy z lesů

Nedožil se říje...

Byl červenec a čas srnčí lásky za dveřmi. Každou chvíli srncům zapálí lýtka vůně řijných srn. Pobláznění mámením srnčích slečen, budou se snažit jim předat svoje geny a bojovat s ostatními soky, i když ne tolik, jako jejich mohutnější příbuzní, jeleni. V lesích okolo Líšně však bude jeden srnec chybět...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 38x

Večer s bažantí rodinkou

10. květen 2016 | 00.16 | rubrika: Příběhy z lesů

b1

Večer s bažantí rodinkou.

Tak tohle je moje bažantí rodinka :-) Zatím neúplná, ale brzy začnou slepičky snášet vajíčka, sedět a zahřívat je a pak se z nich vylíhnou malá kuřátka...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 34x

Na návštěvě u malého mokřadu.

23. březen 2016 | 09.45 | rubrika: Příběhy z lesů

mokrad

Na návštěvě u malého mokřadu.

Všiml jsem si ho teprve nedávno, přiznávám, a to kolem jezdívám pravidelně. Hned u silnice je v lese situovaný mokřad. Není nijak rozlehlý, přesto mě okouzlil. Když jedno předjarní jitro vycházelo slunce a já kolem projížděl, zaujala mě vodní hladina s odrazem paprsků slunečního kočáru. Hned jsem si říkal, jak tam zastavím, abych si udělal snímek. Byl jsem ale po noční a čekala mě ještě jedna, tak se mi nechtělo zdržovat před spaním a jel jsem domů.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 34x

Motýlí anabáze na Mohelenské stepi.

27. červenec 2015 | 22.45 | rubrika: Příběhy z lesů

otakarek

Motýlí anabáze na Mohelenské stepi

Poslední červencovou neděli jsme si s tátou, zapáleným fotografem motýlů, udělali výlet na Mohelenskou hadcovou step. Bylo teplo, což nemám moc rád, moc možností k schování vyprahlá step neskýtala. Slunce se ani na okamžik neschovalo za mrak. Žádný na obloze neplul. Alespoň že vál vítr. Suchá step ostře kontrastovala s pohledem na jadernou elektrárnu Dukovany a vodní nádrž Dalešice.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 3 (2x) | přečteno: 64x

O Štístkovi a siluetě jelena zpod Ztracených kam.

6. prosinec 2014 | 21.11 | rubrika: Příběhy z lesů

Štístko

O Štístkovi a siluetě jelena zpod Ztracených kamenů...

S fotoaparátem na krku brouzdám po malebné české krajině již nějaký ten rok. V září 2014 tomu bylo již bezmála 10 let. Celý čas se snažím svým pohledem přiblížit všechen život v našich luzích, lesích a hájích, ba i u potoků a řek, zkrátka všude, kde to žije.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.33 (3x) | přečteno: 55x

Jelení říje 2014

4. říjen 2014 | 22.26 | rubrika: Příběhy z lesů

východ jeseniky

Jelení říje 2014

Dočkal jsem se! Nadešel nejúžasnější čas v roce, jež trvá pouhý měsíc. Čas, kdy jeleny, korunované krály hor zasáhne Amorův šíp a oni jako mávnutím kouzelného proutku začínají nejprve nesměle, posléze pak sebevědomě vytrubovat do ticha noci své nálady, potřeby a touhy. To z lásky volají jejich laně, by jim mohli jen ti nejsilnější z rodu přenechat odkaz dalším generacím... Běda těm, jež byť třeba po očku kouknou po králově harému. V lepším případě sklidí potupný útěk vedený vládcem laní, ovšem ambiciózní z chtivých paroháčů vyzívá vládce k souboji. Pak se dějí věci! Lesem zní třeskot paroží. V těch chvílích už záleží jen na síle. Přetlačí li soka v lásce, zůstane samozvaným vládem laní, ovšem zrádná rána vražedným parožím jelena škůdníka, mířená do slabin, může všechno změnit a záhy už, v lepším případě, nezbývá více bývalému vládci, než sledovat, jak původně jeho obdivovatelky pokukují po novém králi. Je-li scénárista krutější, jelena nechá pomalu zhasnout za jevištěm, na němž kdysi obdivně vystavoval své paroží a troubil všem na počest svoji neohroženosti...

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 269x

O dalším blízkém setkání, tentokrát s liškou.

21. září 2014 | 00.06 | rubrika: Příběhy z lesů

portrét

O dalším blízkém setkání, tentokrát s liškou.

Jeden z nejkrásnějších zážitků z fotografování divoké přírody jsem prožil začátkem září 2014. S kamarádem Honzou Ovesným jsme si naplánovali ranní pochůzku hlubokými lesy Beskyd. Blížící se jelení říje mě vylákala z rovin Jižní Moravy do moravskoslezských kopců. Jan to měl s odpočinkem lehčí, pěkně si pospal, zatím co já vyrazil z Brna za ním do Vsetína ve tři hodiny ráno, místo plánovaného startu o hodinu dřív. Na vině byl tvrdý spánek, imunní vůči signálu budíku, možná i únava z předchozího akčního dne. Jako zázrakem jsem do města na řece Bečvě stihl přijet za dvě hodiny, ještě za tmy, i když byl Honza mým pozdním příjezdem viditelně znechucen. Trochu nám to údajně změnilo plány.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 124x

O blízkých setkáních s černými rytíři.

29. srpen 2014 | 14.40 | rubrika: Příběhy z lesů

chrochro

O blízkých setkáních s černými rytíři.

Říká se jim černí rytíři. Po právu. O které chrabré bojovníky s brněním tu jde? Přece o divočáky, nebo chcete-li odborněji - o černou zvěř. Pro mnohé je symbolem nespoutané síly a křehkosti přírody zároveň, to když přichází na svět, nejčastěji na jaře, drobná proužkovaná selátka. Divočáci se v našich lesích přemnožili. Nesporně. Mají výborné podmínky v polích, kde pro ně zemědělci pěstují kukuřici a řepku. Prakticky člověk nedokáže zabránit štětináčům, aby tyto dvě vydatné kultury nenavštěvovali. Ale přesto, že jsou mnohde přemnožení, žijí skrytě a povětšinou nočním způsobem života. Vidět je ve volné přírodě tak má všanc většinou jen myslivec na posedu, nebo noční řidič, jemuž přeběhne pod koly automobilu, za což nemálo z lesních rytířů zaplatí daň nejvyšší. Náhodně během dne pak ti šťastnější z houbařů. Nebo fotografové přírody.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 145x

O jednom sádrovém odlitku.

23. červenec 2014 | 16.55 | rubrika: Příběhy z lesů

medved kontra rys

O jednom sádrovém odlitku.

Když tak v teple domova ohmatávám krásně plastický odlitek rysí stopy, přemýšlím jaký to byl vlastně zázrak, že jí mám. Vše začalo o týden dřív telefonátem kamaráda Honzy. "Radime, tož pěkně jsem se dneska prošel a že nevíš, co jsem objevil na lesní svážnici." "Že by stopy rysa?", tipoval jsem. "Tak tak - a jaké Radime - krásně otisklé v hladké cestě, zrovna tam stahovali dřevo. Ty by se parádně odlévaly." "No to jó", přitakal jsem a ihned se v hlavě mé rodil plán. Dávno jsem toužil po odlití rysí stopy v blátě. A  nyní k tomu zbýval jen krok.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 114x