 Na návštěvě u datlů. Těžké dešťové mraky konečně odpluly. Namísto nich ovládlo oblohu slunce. Svými paprsky hřálo a sušilo po květnovém dešti skrápěnou přírodu. Prosvítilo i do pokoje a probudilo mne ze spánku po noční směně. Vstal jsem s dobrou náladou. Slunce dokáže vyléčit člověčí chmury a boly. |
 Jako drahokam se zaleskne drobné ptáče letíc nad říčním tokem. Příroda ho věru pěkně vybarvila. Nemá ochranné sbarvení, nýbrž září azurově modrými zády a křídly a oranžovým bříškem. Na líci má bílou skvrnku. V letu právě nejvíce září azurová modř jeho křídel, proto se mu přezdívá létající drahokam. Kdo ještě nepoznal ledňáčka říčního? |
  |
|
 Lasička lupičkou.
Bylo lednové sobotní ráno. Nahlédl jsem se krátce z okna. Rýsoval se pěkný zimní den. S typickým zimním počasím, téměř bez sněhové pokrývky a celkem jasno, až na pár obláčků. A tak jsem se vydal na lesní fotoloveckou procházku. |
 O nástrahách lednového rána.
Jedno sobotní ráno na sklonku ledna jsem se probudil do nepříliš pěkného dne. Na obloze vládla předvším mračna. Jen místy prostívala modrá obloha. I přes tuto skutečnost jsem byl ochoten vyrazit na pravidelnou pochůzku revírem s fotoaparátem, mým věrným Nikonem na krku. |
|
 Večerní procházka.
Na začátku srnčí říje jsem si udělal malou pracovně týdenní pochůzku revírem. Už byl večer a já se pomalu vracel po polní cestě. |
Copyright ©fotolovec, Práva vyhrazena.