 Jako drahokam se zaleskne drobné ptáče letíc nad říčním tokem. Příroda ho věru pěkně vybarvila. Nemá ochranné sbarvení, nýbrž září azurově modrými zády a křídly a oranžovým bříškem. Na líci má bílou skvrnku. V letu právě nejvíce září azurová modř jeho křídel, proto se mu přezdívá létající drahokam. Kdo ještě nepoznal ledňáčka říčního? |
  |
|
 Lasička lupičkou.
Bylo lednové sobotní ráno. Nahlédl jsem se krátce z okna. Rýsoval se pěkný zimní den. S typickým zimním počasím, téměř bez sněhové pokrývky a celkem jasno, až na pár obláčků. A tak jsem se vydal na lesní fotoloveckou procházku. |
 O nástrahách lednového rána.
Jedno sobotní ráno na sklonku ledna jsem se probudil do nepříliš pěkného dne. Na obloze vládla předvším mračna. Jen místy prostívala modrá obloha. I přes tuto skutečnost jsem byl ochoten vyrazit na pravidelnou pochůzku revírem s fotoaparátem, mým věrným Nikonem na krku. |
|
 Večerní procházka.
Na začátku srnčí říje jsem si udělal malou pracovně týdenní pochůzku revírem. Už byl večer a já se pomalu vracel po polní cestě. |
 S Krahujci na hnízdě.
Krahujec obecný. Malý dravec, který svou stavbou těla přesně pasuje do prostředí, v kterém žije a loví. Je to lesní dravec, využívající momentu překvapení. Na zimu se však často stahuje i k lidským příbytkům, ke krmítkům, kde poměrně snadno uloví svou nejoblíbenější kořist – vrabce. Samici, která je výrazně větší, jak to již u dravců bývá, se podaří zdolat i pták velikosti hrdličky.
Pro krahujcovu bojovnost a nespornou odvahu, kterou při lovu nasazuje, patří tak mezi mé nejoblíbenější dravé ptáky. |
 Povídání o ledňáčkovi Jarní slunce svítilo nad Mariánským údolím. Makadamovou cestou v dopolední špičce kráčely dvě postavy s podivnými zavazadly. Já s Honzou Ovesným, ruce ověšené stativy na krku fotoaparáty a pod paží jsem ještě k tomu vláčel Honzův fotostan. Konenčně jsme přišli na místo. A již při příchodu se nám ozval písknutím. Oběkt našeho pozorování a fotografování. Drahokam našich řek, ledňáček proletěl proti proudu meandrující říčkou. |
|
 V pátek, na Boží hod vánoční, kolem oběda šedé mraky uvolnily svou náruč slunečním paprskům. Zastihla mě ta událost doma. Jen chvíle stačila k tomu, abych se v tento čas vydal na potulky za přírodou a jejími obyvateli. |
Copyright ©fotolovec, Práva vyhrazena.