Výstava fotografií S fotoaparátem za humny.

Tak trochu jiná reportáž z výstavy "S foťákem za humny."

Na první srpnovou sobotu jsem se již dlouho těšil. V čase léta, ve znamení srnčí lásky, uskutečnila se v Karlově Studánce vernisáž výstavy S foťákem za humny, pod níž se svými fotografiemi prezentoval čtyřlístek fotografů ve složení Martin Žatka, Honza Ovesný, Honza Moučka a Radim Kalivoda.

Celý den se nesl ve znamení dobré nálady. Za sebe mohu vyzdvihnout, že jsem konečně přijel včas, jak jsem Martinovi slíbil. Deset minut po desáté jsem zaparkoval automobil u starobylé Hudební haly v srdci lázní Karlova Studánka. Po přivítání s Ing. Otou Bouzkem, výborným spisovatelem a milovníkem jesenické přírody a se třemi kamarády, jež se mnou pojí fotografování divoké přírody jsme vyložili fotografie a následovala nejtěžší část dne. Totiž instalace našich děl s přírodní tématikou.  V Hudební hale jsme, až na Honzu Moučku, nevystavovali poprvé. Však premiérově jsme měli využít panelů, sestávajících se z dřevěné konstrukce potažené bílým plátnem. Zatím co v minulých letech "trpěly" zdi haly pod údery kladiv, zabíjejích do stěn hřebíky, tentokrát se s hřebíky pracovat nesmělo. Martin nás seznámil s novým systémem zavěšování na panely. Líbil se. Jen do té chvíle, než čtveřice fotografů zjistila vážný nedostatek. Systém zavěšování spočíval ve vertikálně natažených silonových trubičkách, na něž se šroubem v potřebné výšce aretovaly originální háčky. Při rozpočítávání pláten a materiálu se zjístilo, že chybí dost háčků. Oproti silonovým trubičkám se háčky staly nedostatkovým zbožím.  Na každý panel jsme potřebovali 3 x 2 držáčků pro 6 fotografií. 

Dumali jsme dlouho, jak tento vážný nedostatek obejít, nakonec se nám to přecijen podařilo. Jediný, kdo nevyužil držáčků - Honza Moučka si poradil svépomocí a stačil mu obyčejný rybářský vlasec. Právě Honza měl před Martinem a mnou nespornou výhodu. Jeho fotografie byly doslova lehké, jako papír. Nalepené na desce a zalaminované. Obdobnými snímky se mohl pyšnit Jenda Ovesný. Ten si své úlovky nechal ještě zarámovat. Já s Martinem vystavujeme krásy přírody v zarámovaných fotografiích s paspartou. Je to levnější varianta, ale oproti dua Honzů těžší a tak jsme byli více vázáni na zavedený systém s háčky. Spravedlivě jsme si rozdělili panely a začali s instalací. Nebýt komplikací s háčky, snímky bychom rozvěsili "v cuku letu" a mohli jsme nechat útratu v místní cukrárně. Jenže díky problému nám instalace zabrala většinu času před vlastní slavnostní vernisáží. V jednu chvíli jsem dokonce ztratil nervy s vymýšlením vlastního systému, ale díky pomocné ruce táty se i mě podařilo velkou část snímků zavěsit. Vylepením popisek a závěrečným doleštěním skel jsem ukončil svoji práci až krátce před slavností. Zachránilo mě pozdější zahájení vernisáže, neboť se čekalo, až se chytnou nějací návštěvníci. Počasí přálo spíš výletům po hřebenech, než turistům shlížejícím výstavu v Hudební hale. 

Zahájení, jež uváděl ing. Ota Bouzek si nenechala ujít vzácná návštěva. ing. Jiří Pecháček a ing. Milena Hamerská. Této dvojice si nesmírně vážím a velmi rád jsem se s jmenovanými setkal osobně. Jsou to strážní andělé jesenických kamzíků. ing. Pecháček a paní ing. Hamerská stála u zrodu petice za zachování Kamzíka horského v Jeseníkách. Společnými silami, argumenty a peticí podepsanou mnoha a mnoha milovníky této líbezné zvěře zastavili téměř v hodině dvanácté vyhlazení kamzíků, jímž se symbolicky před téměř 100 lety staly Jeseníky domovinou.

Při představování se čtveřice autorů skromnému publiku jsem dostal od Oty Bouzka slovo i já. Jako vždy mne potrápila tréma, ale v závěru jsem nezapoměl (i za kamzíky) veřejně poděkovat ing. Jiřímu Pecháčkovi a ing. Mileně Hamerské, jež toto z mé strany upřímné gesto velmi potěšilo. 

I když na vernisáž výstavy čtyřlístku fotografů zavítal skromný počet návštěvníků, dle mého názoru se povedla. Díky za to i samotnému místu konání; komorně naladěné Hudební hale, v níž snad každého příchozího uchvátí velkolepě vyřezávaný dřevěný lustr. 

Poděkování patří Ing. Otu Bouzkovi za perfektní zorganizování celé výstavy, váženým hostům ing. Jiřímu Pecháčkovi a ing. MIleně Hamerské. V neposlední řadě také Martinu Žatkovi, Honzovi Ovesnému a Honzovi Moučkovi za príma společnost kamarádů, jež pojí krásná záliba ve fotografování přírody.