Fotolovec | Příroda kontra člověk.

Příroda kontra člověk, aneb kdo komu škodí víc?

Již jsem si myslel, že to s naší přírodou a hlavně vztahem lidí k ní vypadá lépe, než dříve. Rozšiřují se k nám druhy, jež kdysi právě člověk vyhubil. Z ptačí říše jmenujme sokola stěhovavého (falco peregrinus), hnízdícího i na jižní Moravě. Nebo majestátní dravec orel mořský (Haliaeetus albicilla). Hnízdí u nás ve zvyšujícím se počtu. Díky důsledné práci ochranářů přírody a ornitologů, jež střeží jejich hnízda proti vykradačům. Takový orel, či sokol na černém trhu je velmi žádaný. Dravci to ale mají i přesto těžké. Ornitologové je nemohou hlídat 24 hodin denně mimo hnízdiště. Dnes prošla médii jedna zpráva, která mne zvedla ze židle. Na Třebíčsku byl nalezen otrávený orel mořský. tn.nova.cz/zpravy/...Zde si každý může přehrát záznam z televizního zpravodajství. Orel se otrávil KARBOFURANEM!z otrávané lišky. Tak je to tu zase. Kolik již takto krutou smrtí zahynulo těchto majestátních dravců. Karbofuran je jedovatá látka, která je již dlouho zakázaná. Divím se, že vůbec kdy byla povolená. Očividně byl ten orel otráven úmyslně. Doplatil na to, že v zimě navštěvuje újedi, padliny. On za to ovšem nemůže, jen hledá obživu. Člověk (dá li se tak vůbec někdo takový nazvat), jemuž orel vadil v revíru si jej všiml a lišku mu nastražil. Ať mi nikdo netvrdí, že ten orel se otrávil neúmyslně a že liška se sama otrávila někde pozřivším jedem. Případ se stal na Třebíčsku, je to kraj rybníků. Tam je orlům dobře. Je to neuvěřitelná tragédie, jelikož za krátko orli začnou s hnízdiěním netuším či to byla samice anebo samec, ale od té chvíle přišel jeden partner o druhého. A to jen kvůli tomu, že se někomu znelíbil, protože mu loví ryby. Vždyť je to jeho potrava. Pro člověka je orel potravní konkurent. Nepochopím ale, proč lidé bazírují nad nějakými desítkami ztracených kaprů, když se jich vyloví ročně několik milionů tun. Není větší pohroma pro ryby a rybáře vypouštění chemikálií do rybníků, než orel v revíru? Proč si sakra nevážíme těchto majestátních dravců, kteří odjakživa do naší přírody patřili?

Ani savci to nemají jednoduché. O vlcích a medvědech raději ani nemluvě. Z šelem se jažtakž u nás daří rysovi. Ale mám na mysli největšího sudokopytníka, losa evropského (alcess alcess) Ten k nám přichází z Polska. Má rád mokřiny a daří se mu v jižních Čechách. Jenže jeho migrační trasy protínají silnice. Takto velmi často končí pod koly automobilů. Kdyby tak pro něj postavili přechody přes hlavní tahy. Na ty ale nejsou peníze i přes vybírání vysokého mýtného. Ale raději sem politiku nebudu tahat. Stejně smutně končí vydry říční (lutra lutra). Vydru jsem ani ještě v přírodě neviděl. Jsou to taky "rybáři" a jsou taky za to pronásledováni od lidí. 

Naše moderní doba zkrátka přírodě nepřeje. I když si hrajeme na ekology, stále kouří v Ostravě komíny a vypouští do ovzduší škodliviny.

Příroda se pomalu vytrácí. U nás v Brně je průmyslová zóna Slatina. Nedaleko bývalého vojenského letiště. Zbývají tam poslední hektary volných luk, na nichž hnízdí vzácná čejka chocholatá, chocholouš a skřivan. V neposlední řadě také malá kolonie syslů polních a křečků obecných. Žije tam i mnoho jiných druhů. Například koroptev polní, křepelka polní, snad i chřástal polní. Ti všichni o svůj domov příjdou. Radnice totiž odsouhlasila stavbu čtyř výrobních hal, jež budou do světa chrlit elektroniku. Stavět chtějí na jaře. Smutné je, že možná zasáhnou do hnízdění těch ptáků. U této louky v areálu bývalého letiště mají sokolníci stanici s dravými ptáky. Když jsem dělával nedávno ve stejné zóně, sledoval jsem při čekání na autobus, kterak na louce cvičí dravce. Ti nyní taky příjdou o plochu. Zajímavé je, že ve nedaleko Vyškova taky chtěli zastavět louky u bývalého vojenského letište. Záměr jim ale zmařili ochránci přírody, kteří louky koupili. Nyní tam spokojeně žije jedna z mála kolonií syslů polních v ČR. Proč to nejde v Brně?

Přidám ještě poslední "vizitku", vroucího vztahu člověka k přírodě. Stalo se na Rožnovsku či Vsetínsku, že při budování stezky kolem řeky bagristé ledňáčkům říčním zníčili hnízdní stěnu, tím i celou snůšku. I přesto, že byli upozorněni odborníky. Ale ani vysoká pokuta, kterou dostali od ochranářů, zmařené životy ledňáčků nenahradí. 

Ani dravci, ani lišky, vydry, ani sysli nejsou škůdci přírody. Tím jediným škůdcem je, kupodivu pro některé, člověk, ač sám živočišný druh s latinským názvem Homo sapiens.